Kniha Živ jsem byl! volně navazuje na antologie Zapadlo slunce za dnem, který nebyl (Petrov 2000), Píseň o nosu (Petrov 2005) a Quodlibet (Druhé město 2008). A opět jde o čítanku literárních kuriozit, tentokrát tvořenou texty převážně prozaickými, které ve své době „navždy“ zapadly. Jsou řazeny chronologicky, takže mapují nejen jazyk a literární styl, ale samozřejmě odrážejí i historické okolnosti, v nichž jejich autoři žili a psali. Nechybí ani medailonky. „Některé ze zářivých textů tohoto souboru byly napsány, když nebyl pánbůh doma, jiné by snad fungovaly přinejlepším jen jako pitominy pro zasmání. Ale jak často připomínám — poezie a pitomost se navzájem nevylučují,“ dodává editor Ivan Wernisch, díky němuž stovky zapadlých autorů přece jen znovu spatří světlo světa.