Pepíno žije se svými věrnými pavouky v malém suterénním bytě na pražském Smíchově, ale do smíchu mu dvakrát není. Pesimista jako poleno, cynik, tichý buřič a taky trochu šťoural, který bude nespokojený, i kdyby mu při vstupu na nebesa vytrubovaly fanfáry. Ve svých zápiscích okořeněných šibeniční ironií čelí rozpadu manželství, odcizení dcery, chuligánům i nekonečné tíze bytí. Podaří se mu překonat četné kolize a znovu se nadechnout (ve zplodinami zamořených ulicích) takříkajíc z plných plic?.