Nejstaršími učiteli lidí jsou zvířata. Jsou to úžasní, pozoruhodní přátelé, kteří dovedou být někdy také pěkně prohnaní, ostatně jako my lidé. Šibalské pohádky přinášejí vyprávění o těchto jedinečných bytostech z různých koutů světa – Francie, Finska, Španělska, Ghany, Severní Ameriky, Indie, Japonska a jiných méně či více vzdálených zemí. Historky o prohnanosti některých zvířecích filutů jsou si vzácně podobné napříč kontinenty. Ponaučení z taškářských příběhů je prosté: jejich hrdinové, ať už jde o hladového vlka či bezmocnou žábu, vždy najdou způsob, jak vyjít vítězně ze zdánlivě beznadějné situace, ať už k tomu využijí svůj důvtip, přetvářku, lest nebo léčku.