Skotský ritus starý a přijatý patří mezi nejznámější zednářské rituály a těší se zájmu velkého počtu svobodných zednářů. Jeho vzniku předcházel složitý a dnes již ne zcela detailně zjistitelný vývoj dlouhý několik desítek let, který vyvrcholil v květnu roku 1801 založením první nejvyšší rady ritu na světě v americkém Charlestonu. Přestože se svou dvousetletou historií patří ve srovnání s jinými k mladším ritům, má důkladně propracovanou strukturu. Svým adeptům nabízí řadu hlubokých iniciačních zážitků při průchodu třiatřiceti zasvěcovacími stupni. Ve svých rituálech klade důraz na tradiční hodnoty, jež se táhnou jako červená nit napříč érami a kulturami prostřednictvím trvalých, od věků platných hodnot, a na zasvěcení, které člověku mimo jiné pomáhá odhalit ve svém nitru božskou jiskru. Třetí díl Řádu svobodných zednářů s podtitulem Iniciační cesta Skotského ritu starého a přijatého tématicky navazuje na dva předchozí díly. Věnuje se především historii Skotského ritu a jeho jednotlivých stupňů a nabízí možné interpretace trvalých hodnot symbolů i historických faktů a dalších reálií, které tvoří osu iniciačního obsahu ritu. Popisem tzv. vyšších stupňů tak završuje knižní trilogii věnovanou fenoménu zvanému svobodné zednářství, která však co do rozsahu problematiky rozhodně není a ani nemůže být vyčerpávající.