Svůj silný životní příběh shrnul ve velice otevřené a upřímné autobiografii, kterou stihl vydat jen pár dnů před svým odchodem Pavel Srniček byl borec Borec v nejlepším smyslu slova Jako kluk vyrůstal ve velmi složitých sociálních podmínkách, ale možná právě těžké chvíle z dětství z něj udělaly silného a férového chlapa V noci pomáhal mamince s dojením krav, spal v jedné posteli se svými sourozenci, nosil oblečení po sestrách, aby se stal jedním z nejuznávanějších fotbalových brankářů v Anglii i na světě V Newcastlu překonával každý rok nedůvěru trenéra Vždycky se zapřel, tvrdě dřel a nenechal si nic líbit, aby ukázal, že on je pravým mužem pro branku hrdého klubu Vyznával ve všech směrech férový přístup od sebe i od druhých Když dal své slovo, vždy platilo Fanoušci Pavla Srnička milovali V Newcastlu se stal jedním z nich Nikdy nezapomněl, odkud se vydal do světa velkého fotbalu Zůstal skromný a otevřený I proto na něho příznivci Magpies nedají dopustit Pokaždé se s fanoušky zastavil, povídal si s nimi, podepisoval se a hrával s nimi i fotbal V Newcastlu navždy budou říkat Pavel Srniček je Geordie, jak se říká místním, kteří žijí v oblasti kolem řeky Tyne Pro české fanoušky zůstane hrdinou, který nic nevypustil a současně mu na tváři neustále hrál lehký úsměv Ctil spravedlnost, bojoval za svůj tým a všude zanechal výraznou stopu Ať už v národním týmu, v italské Brescii nebo portugalském Beira Mar Svou nevyčerpatelnou energii přenesl i do trenérského života Připravoval brankáře ve Spartě a jeho nasazení bylo ohromující Jak hrál, tak i trénoval Naplno Srničkovo obrovské srdce tlouklo pro fotbal, ale nejvíc pro dceru Vendy a syna Maxe, jimž daroval život Ten jeho skončil nečekaně brzy, ve věku 47 let