Jsme zamčeni v sobě, jsme jiní, jen sníh a déšť a krupobití bude zasypávat náš příběh, málo básnický" Výbor z básní předčasně a tragicky zemřelého básníka Jiřího Ortena. Jeho křehká poezie v sobě spojuje především protikladné motivy dětství a smrti. Pocity hřejivého bezpečí a klidu se střetávají s chladem a zakletím úzkosti. Výrazným rysem Ortenových veršů je ale také hledání kouzelné formule, která dokáže tuto disharmonii prolomit.