Prázdniny v Řecku právě začínají! Penelopka, Petr a Šimon si hrají na pláži, ale náhle se k nim po vlnách přiblíží velký balík, z něhož se ozývají záhadné hlasy. To vzdělaný papoušek Papouš a jeho zpívající pavoučice Dulcibela připluli hledat pomoc pro zemi Mytologii, kterou ovládli krutí baziliškové. Děti se s nimi vydávají na fantastickou pouť za laskavým čarodějem H. H. , ješitnými jednorožci, bezcharakterními ropušáky a snobskými mořskými pannami. Podaří se jim získat zpátky ukradené mluvící knihy a svrhnout bazilišky? Půvabný pohádkový příběh pro děti z pera autora oblíbených příběhů o zvířatech (O mé rodině a jiné zvířeně, Chytněte mi guerézu, Ptáci, zvířata a moji příbuzní). Ukázka z textu Penelopka uviděla, jak z jedné skupiny keřů vystřelilo nějaké malé zvířátko a vrazilo mezi další keře. Ale seběhlo se to tak rychle, že vůbec nepoznala, co je to za zvíře, a tak se ukryla v modrém keři a tiše čekala, až se zase objeví. Za chviličku se opravdu vynořilo a Penelopka samým překvapením a radostí zadržela dech, protože to bylo bledě levandulové jednorožátko s velikánskýma tmavomodrýma očima. Hřívu a ohon mělo jako ze zlaté příze a maličký roh byl jako stočená tyčinka zlatého ječného cukru. Jednorožátko se zastavilo, každičký sval napjatý, uši nastražené dopředu, nozdry rozšířené, a ohlíželo se směrem, odkud přiběhlo. Bylo zřejmé, že je něco honí a že hříbátko neví, jestli se mu pronásledovatele podařilo setřást nebo ne.  A pak pojednou Penelopce ztuhla krev v žilách, protože na hřebenu kopce, samolibý jako nějaký obrovitý barevný kohout, se vynořil bazilišek. Zůstal stát a rozhlížel se, kruté, nazelenale zlaté oči se mu leskly a šupiny mu zlatě a rudě zářily ve slunečním svitu. Otáčel hlavou, díval se kolem sebe a Penelopka slyšela, jak mu přitom šelestí šupiny a rachotivě na sebe narážejí, a viděla, jak mu z nozder při dýchání stoupají pramínky modrého kouře a vyšlehávají a zase skomírají nepatrné záblesky oranžových plamenů. Jednorožec ho určitě uviděl také, protože se obrátil a rozběhl se údolím, kličkoval mezi modrými keři, až se udýchaně zastavil kousek od místa, kde seděla ukrytá Penelopka. Viděla, jak se mu rozšiřují nozdry a prudce zvedají žebra, a slyšela, jak se mu dech sípavě dere do plic a zase ven. Bylo zřejmé, že už ho bazilišek pronásleduje hezkou chvíli.