Carina a Venezia Conteovy už svoje štěstí v náruči vysněných mužů našly Julietta, třetí sestra, nese na svých bedrech odpovědnost za rodinné pekařské impérium La Dolce Famiglia a ani ji nenapadne, že by na světě mohlo být něco víc vzrušujícího než její práce…, dokud nepotká Sawyera Wellse Nejen že neodolatelný je on sám, navíc rozčeří klidné vody Juliettina rodinného přístavu i neodolatelnou nabídkou: co kdyby se La Dolce Famiglia stala exkluzivním dodavatelem a partnerem jeho nového mezinárodního hotelového řetězce? Julietta se však už v životě jednou spálila a moc dobře ví, že důvěřovat člověku, jehož jediný pohled ji přinutí myslet na „všechno možné“, jen ne na práci, je krajně nerozumné… Julietta je vystavena nejtěžší zkoušce svého života: má zahodit jedinečnou šanci, jak pozvednout rodinný podnik, anebo riskovat na první pohled nemožnou kombinaci chladného byznysu a spalující vášně? Ukázka z textu Nepokrytá Sawyerova smyslnost a pánovitost obestřené elegancí ji ohromily, ale jen na chvíli V duchu zavrtěla hlavou Nesmí se tomu poddávat, musí naopak aktivovat obranu Hra začíná „Vy máte ráda vždycky všechno pod kontrolou, viďte, Julietto?“  Byla si jistá, že ji křestním jménem oslovil s rozmyslem, ale stejně jí to bylo příjemné Přinutila se k milému úsměvu „To snad každá žena, ne?“  „Nechcete, abych viděl váš byt, dokonce ani kancelář Nečekal jsem, že vás na večeři budu vyzvedávat v konferenční místnosti“  Julietta sebrala červenou značkovou kabelku a přistoupila k němu Měla pocit, že z něj sálá horko, a když se mu chtěla podívat do očí, musela trochu zaklonit hlavu Bože, krásně voněl po kávě a koření, sytě a mužsky Vysoká postava jí obvykle dávala výhodu Měřila skoro sto osmdesát, takže se nad většinou svých obchodních partnerů tyčila, ale Sawyer ji o několik centimetrů převyšoval Navíc si uvědomila, jak má v tom svém konzervativním obleku široká ramena Byl to primitiv s civilizovaným nátěrem, a to ji děsilo Okamžitě se zařekla, že mu nikdy nedovolí žádné důvěrnosti Musí ihned stanovit hranice, nebo ji spolkne jako malinu „Se smlouvou sice souhlasím, ale do svého soukromí nikoho nezvu“  Ve tváři se mu nepohnul jediný sval „Nikdy?“ opáčil tiše