Postřehy plné suchého humoru a sebeironie Občas potkám lidi, kteří říkají, že nejsou na Fejsbuku Připojí k tomu vždycky zdůvodnění, ze kterého vyplývá, že já jsem debil Co já už přečetl knih o duševní práci Jak má být optimistické prostředí, ergonomicky správné sezení, čistý vzduch a kdo ví co ještě, a stejně všechno důležité jsem zatím vymyslel při cigáru zmáčknutý na stoličce mezi zdí a vanou v koupelně Dřív jsem si kladl spousty otázek, ale jak jsem zrál, tak se jednotlivé dílčí otázky spojovaly do otázek obecnějších, ty pak do ještě obecnějších, až zbyla jen jedna úplně základní: Kde mám brejle?
