Největší a nejlepší Říká-li někdo o Florenťanech, že vždy toužili mít všechno největší a nejlepší, má pro své tvrzení po ruce důkaz vskutku nepřehlédnutelný – katedrálu Panny Marie Květinové neboli Santa Maria del Fiore, jež trůní na Piazza del Duomo a při kterémkoli pohledu na město z okolních výšin přitahuje oči jako magnet. Nejnápadnější je slavná Brunelleschiho kopule nad křížením, ale monumentální je i samotná stavba doprovázená sličnou Giottovou zvonicí. Galleria degli Uffizi Není špatné mít všechno pod jednou střechou, přehledně a hlavně pod kontrolou, zvláště pokud se jedná o podřízené instituce. To by se zamlouvalo každému vladaři a výjimkou nebyl ani Cosimo I. de'Medici, když v roce 1559 dal postavit společný palác pro všechny složky své administrativy. Nicméně jeho „of cia“, úřady, se pod vžitým názvem „Uf zi“ nakonec staly synonymem pro jednu z nejslavnějších sbírek výtvarného umění. Víc než jen kostel Rozlehlost toho komplexu vynikne v plném rozsahu až při pohledu z ptačí perspektivy, třeba z kopule dómu nebo z jeho zvonice. „Rodinný“ kostel Medicejských zahrnuje nejen vlastní baziliku San Lorenzo, ale také křížovou chodbu, knihovnu, Starou a Novou sakristii a Knížecí kapli. Sečteno a podtrženo – jeden z nejvýznamnějších uměleckých komplexů Západu. Potlesk pro západ slunce Florencii obvykle automaticky spojujeme s renesancí, ale k jejímu architektonickému půvabu přispěl i významný architekt doby poměrně nedávné. Giuseppe Poggi byl ve 2. pol. 19. stol. pověřen modernizací Florencie a podle jeho návrhu mimo jiné vzniklo na unikátním místě vysoko nad městem ve čtvrti Oltrarno i náměstí Piazzale Michelangelo.