a její uplatnění v civilním soudním řízení Publikace se věnuje uplatnění zásady koncentrační v civilním soudním řízení a institutům souvisejícím s touto problematikou Jejím cílem je analýza nové právní úpravy této oblasti, zavedené souhrnnou novelou občanského soudního řádu (zák č 7/2009 Sb) včetně jejího kritického zhodnocení a návrhů de lege ferenda Základní otázkou, na niž tato práce v závěru přináší odpověď, je, zda současná právní úprava civilního soudního řízení a v ní ve stále větší míře zaváděné prvky koncentrace řízení opravdu slouží ke sledovanému účelu, tj k urychlení řízení, a zda tak není v určitých aspektech činěno příliš drakonicky nebo s nepřiměřenou razancí, nebo dokonce s primárním cílem sankcionování účastníků Další související otázkou je, zda současná formalistická a rigidní právní úprava odpovídá moderním trendům civilního soudnictví a zda by nebylo na místě ponechat větší volnost, prostor k uvážení a odpovědnost za rychlé a efektivní rozhodování soudcům samotným Práce je rozdělena do tří částí: První část je zaměřena na teoretická a historická východiska zásady koncentrace řízení v civilním soudním řízení Druhá, stěžejní část práce je věnovaná projevům zásady koncentrace v civilním soudním řízení Postupně jsou akcentovány instituty kvalifikované výzvy dle § 114b o s ř, koncentrace řízení dle § 118b o s ř, soudcovské koncentrace řízení a jejího možného uplatnění v civilním soudním řízení, koncentrace řízení dle § 119a o s ř a uplatnění principu neúplné apelace v odvolacím řízení, a také otázka porušení povinností soudu spojených s koncentrací řízení a právních konsekvencí takového porušení Třetí část práce nabízí rozbor uplatnění koncentrační zásady ve vybraných zahraničních právních úpravách a v pravidlech nadnárodního civilního procesu Publikace je určena nejen odborníkům v oblasti civilního práva procesního, ale i praktikujícím právníkům (především soudcům a advokátům) a posluchačům právnických fakult s hlubším zájmem o tuto problematiku