Daňové právo lze označit za jednu z nejsložitějších právních disciplín, a to zejména v kontextu jeho rozsáhlosti (často však nejen z hlediska rozsahu šíře právní úpravy, ale i kazuistiky a rozsahu legislativního textu). Uvedené vede mimo jiné k tomu, že daňové právo nikdo (ve smyslu fyzické osoby) již nedokáže vnímat jako celek. Vytváří se tedy specialisté na určité daně, kteří svým selektivním poznáváním a bádáním právní úpravu zpravidla dále oddalují od ostatních daňových zákonů, v rámci kterých působí specialisté jiní (tato specializace se prosazuje též v normotvorbě či judikatuře). kniha je postavena na přístupu, který vychází z jednoty vědeckého poznání a nikoli konkurence, ale kolaborace vědeckých disciplín. Váže tak na odkazy a poznatky nejen právních praktiků a teoretiků, ale také poznatky ekonomické a historicko-komparativní. Tato publikace má v zásadě obecnou (globální) platnost. Je to logické, neboť daně jsou si v různých státech podobné, vycházejí ze stejných myšlenek, tj. systém principů nebude diametrálně odlišný.