Karl Ove Knausgard se vrací ve vzpomínkách do doby, kdy ze dne na den opustil manželku i rodné Norsko, zamířil do Stockholmu a spřátelil se s jiným exulantem, intelektuálem a boxerem Geirem. A potkal Lindu, do níž se bláznivě a hluboce zamiloval, usadil se, stal se otcem. Minulost – stejně jako četné úvahové odbočky – funguje jako únik od současnosti, protkané peripetiemi života se třemi dětmi, prázdninovými výlety, narozeninovými oslavami, rodinnou každodenností života ve městě, pulzující, frustrující, naplňující. Leitmotivem druhé části autobiografického románu Můj boj je láska – ovšem v knausgardovském pojetí. I láska, stejně jako život, totiž znamená boj. Brilantní dílo důrazně plní slib, kterému nikdo nevěřil: že se čtenář i po několika stech stranách bude dožadovat pokračování.
